.:Ondrův 22. měsíc:.

 

.:slastný prázdninový čas:.

No nemám já se nejlépe na světě? Díky tomu, že jsou prázdniny dva měsíce, tak i tento měsíc jsem si užil cestování a nových zážitků. U babi s dědou v Michálkovicích - tam číslo jedna byla tatrovka od sousedů. Konečně pořádné auto výklop, které mě uveze! Jen kdyby měli staří Mazali rovnější pozemek a dalo se to někde rozparádit. Docenil jsem i dědovo pískoviště a babi měla pravé zahradnické náčiní jen pro mě. Však jsem se taky hned zapojil do pracovního procesu. Stavila se za námi i Danka s Tomáškem. Mezi jabloněmi měla babi pověšenou houpací síť a já si v ní po obědě vždy báječně zchrupnul.

S kamarády z Prahy s Martinou, MIchalem a Andulkou jsme se jeli podívat vláčkem do Berouna na ty slavné medvědy. A že teda byli! Jak ten pan Chalupa s nimi točil ty večerníčky, to opravdu nevím. Dokonce jsem vylezl (skoro sám) na rozhlednu a byl jsem tak jednoznačně zatím nejvýš, co jsem se díval do krajiny. Strašně tam fučelo. Je to tak na všech rozhlednách? V mezičase jsem stihl i poblahopřát tetičce k narozeninám. Na záver jsem pak zase dováděl na chalupě s dědou Jardou a s rodiči. V Deštném při procházce jsem dostal od táty paragánský výcvik na průlezkách, stihl svůj první fotbalový mač Deštenských. Z toho můžete vidět na YouTube video jak si krátím dlouhou chvíli, než jedenáctky naběhly na trávník. Prvně jsem je vyvolával pokříky "Gól, gól!" ale 4 z 11 diváků se na mě dívali nechápavě, tak jsem začal tančit šiškový vzývací bojový tanec. Pak už jen vyfotit se s tátou u jeho oblíbeného piva. Co víc si přát. Jen častěji si číst pohádky v síti...