.:dva měsíce, prospívám převelice:.

Teda, je to ale jízda! Co já už toho zažil. Jen letecky - byl jsem se už podívat na chalupě a schrupl jsem si tam. V Čáslavi jsem se mrkl i do muzea traktorů. A samozřejmě jsem po celou dobu přijímal návštěvy, které mi neustále říkali, komu jsem a komu nejsem podobný a že jsem tak jiný od bráchy Ondráška.

Nejlépe se mi spinká v kolébce, kterou mi poskládal bráška s tátou a pak v křesílku, kde už umím zatahat za hračku, která mi hraje, heč! Jinak stále na něco koukám. Ne jak Kim Čong Il, ale prostě zvídavě, vesele a hravě. Nejlíp mi je stejně ale u mámy v náruči. Mám už skoro šest kilo a mám z každého deka radost. No jsem už zvědav, co mě čeká dál. Ondra říkal, že teprve začně ta bžunda, tak mu věřím.